Tereza se po první velké a těžké zákeřné ráně, kterou jí uštědřil její nastávající životní partner, rozhoduje přistupovat k životu naprosto samostatně. Odmítá cizí pomoc, dokonce i pomoc rodičovskou. Dostává se tak do situací, se kterými se v životě ještě neměla možnost setkat. Musí proto sama řešit řadu problémů, především s obživou, se zaměstnáním Na první povolání, které ji plně uspokojuje a vyhovuje jí, musí rezignovat, druhé přijímá jenom z nevyhnutelné nutnosti. Neodpovídá sice její kvalifikaci, přináší jí však citové řešení … i když jen dočasné. Protože zanevřela na všechny muže, odmítá jakékoli nové seznámení a nabízí se jí i prostředí lesbické lásky. Mít dobré přátele však pro člověka znamená mnoho. Tereza má dvě takové kamarádky a teprve za čas, kdy už se jí postupně daří zbavit se zatrpklosti k životu a nenávisti k mužům, si uvědomuje jejich význam.